Novinky

Dítě je schopno již pár týdnů po narození rozeznat velmi rozdílné jazyky, později rozpozná i podobné jazyky. Přibližně do dvou let věku se dítě učí všechny jazyky, se kterými přijde do kontaktu, jako svůj první, mateřský jazyk. Uvádí se, že až do tří let věku dítěte lze dosáhnout dvojjazyčnosti, do 12 let je možné osvojit si jazyk natolik, aby ho dítě bezmyšlenkovitě používalo. Je tedy zřejmé, že začít s cizím jazykem v raném věku dítěte má smysl a nese s sebou výhody. Dítě se učí přirozeně, bez zábran a nebrzdí ho analytické myšlení. Malé dítě je geneticky naprogramováno tak, aby se učilo jazyky. Spousta rodičů si tedy klade otázku, jak a kdy s výukou dalšího jazyka začít.  Bohužel univerzální návod neexistuje. Samozřejmě nejpřirozenější je nabídnout dítěti více jazyků v domácím prostředí. Pokud dítě nevyrůstá v bilingvní rodině, dá se postupovat takto:

Dítě si cizí jazyk spojí nejčastěji s osobou (maminka nebo tatínek mluví anglicky), místem (anglické jesle, školka, škola), věcí (anglická kniha, maňásek). Když se dítě setká s touto osobou, přepne automaticky do jiného jazyka. Stejně je tomu i v jazykových mateřských školkách. Pokud se snažíte dítě učit doma, měl by být ve výuce řád . Dítěti musí být jasné, že se bude komunikovat např. v angličtině. Můžeme mu tedy představit nového kamaráda (maňáska) a vysvětlit, že maňásek mluví jinou řečí. Stejně tak může fungovat i anglická kniha – po celý čas, který strávíme s knihou, komunikujeme pouze v angličtině. Takto můžeme postupovat i s pohádkovým videem– např. Peppa pig (Prasátko Pepina), Thomas the Engine (Mašinka Tomáš atd.). Pohádku pouštíme jen v angličtině, pokud máme doma tyto pohádkové hrdiny jako hračky, měly bychom s nimi komunikovat anglicky. Touto metodou bude výuka přirozená a dítě nebude zmatené. 

Pamatujte si, že dítě nasává slovíčka i přízvuk velmi rychle a pokud ho něco naučíte špatně, velmi těžko se poté bude přeučovat. Proto musíte dbát na správný přízvuk, intonaci hlasu a výslovnost. Nemusíte zrovna mluvit jako rodilý mluvčí, ale snažte se vyhýbat zásadním chybám a pokud si nejste jistí, nejprve si Vaši výslovnost zkontrolujte. Nabídněte dítěti nejprve jednoduché fráze, základní slovíčka, básníčky, písničky. Dítě by mělo mít stále pocit, že si hraje.

Pokud se rozhodnete, že dítěti představíte další jazyk, může se stát, že začne po čase jazyky míchat a řekne například, že to apple je výborné. Je to naprosto přirozený a bezpečný jev. Také pokud si zrovna nevzpomene na výraz ve své mateřštině, nahradí ho výrazem z jiného jazyka. S narůstající slovní zásobou toto míchání slov z různých řečí vymizí.

Rodiče mají často mylné představy, přihlásí dítě do anglické školy, či do kurzu a čekají, že dítě začne brzy mluvit. Každé dítě má své individuální tempo, nemělo by být porovnáváno s ostatními. Je přirozené, že dítě prochází tzv. tichým období (v angličtině tzv. silent period)  - dítě rozumí, ale nic moc neříká. Je to jako s nemluvnětem, které už rozumí, ale ještě nemluví. 

Velmi důležitá je pozitivní motivace, snažme se tedy dítě neustále chválit a povzbuzovat, aby získalo kladný vztah k cizímu jazyku. Respektujme jeho potřeby a individuální tempo. Sami určitě poznáte, co dítě baví a jakou cestou se dát.  Děti obecně milují pohyb – můžete tedy hrát anglické pohybové hry, stejně tak děti rády kreslí nebo vyrábí – můžete mít doma anglický výtvarný ateliér. Fantazii se meze nekladou. Výuka cizího jazyka v raném věku dítěte má velký smysl.  Montessori pedagogika také doporučuje začít s dalším jazykem do nejdříve. Výjimku tvoří pouze děti s kombinovanou patlavostí, koktavostí či jinou závažnou poruchou řeči a děti s problémy v oblasti rozumového vývoje – tyto děti by neměly být zatěžovány dalším jazykem.

Tipy na hry s demonstračními kartami nejen v AJ Co je na obrázku? Prohlížejte si karty a ptejte s...